Napadá mě mnohé, co Mirku vystihuje. Nade vše bych vypíchnul její smysl pro humor a nadhled. Kdyby to aspoň trochu šlo, tak na svou pátou paralympiádu, z toho třetí letní, by odjela, i kdyby to mělo být třeba na vozíku. Byla vždy naprosto odhodlaná překonat všechny překážky. Už třeba když ji socialistické zdravotnictví jako dítě připravilo o zrak na jednom oku.
Ty zbytky zraku, co jí zůstaly na druhém oku, dokázala využít na maximum.